Dnes se společně podíváme na některé věci, které by měly být v hledáčku každého, kdo by si chtěl půjčit peníze a zastavit nemovitost. Podíváme se také na některé termíny.
- Úroková sazba
Zpravidla nejdůležitější údaj, na který byste se měli dívat. Úroková sazba se považuje dle uplynulého roku dluhu a znamená navýšení splátky o jistou procentuální částku ze základu, která je „ziskem“ věřitele, odměnou za to, že vám peníze půjčil. Může se jednat o pár procent, o několik desítek procent. Zpravidla by úroková sazba nikdy neměla přesáhnout dvacet procent – v takovém případě bychom se měli mít už na pozoru. Cokoliv drasticky nad touto hranicí je už možno považovat za lichvu. Můžeme si tak lehce spočítat, kolik suma sumarum zaplatíme věřiteli za období, například, pěti let, pakliže si půjčíme dvě stě tisíc. S 10 % úrokem vrátíme věřiteli za pět let jistou část základu a k tomu ještě padesát procent původní částky (každý rok deset procent). Můžeme si tak alespoň rámcově představit, kolik nás půjčování bude v budoucnu stát.
- Změna úrokové sazby
Věřitel může úrokovou sazbu samozřejmě po dobu splácení měnit, ať už snížit či zvýšit. To se samozřejmě dlužníkovi nemusí vždycky líbit, přesně proto tady začínáme pracovat s termínem fixace Nebankovní-Hypotéka, který znamená, že úroková sazba zůstane po určitou dobu splácení stejná a nebude se ani zvyšovat, ani snižovat. Samozřejmě to přináší nemožnost „změnit“ věřitele, tedy refinancovat půjčku za lepší. Bohužel. Může to tak být ale dobrým ujištěním dlužníka, pokud si půjčí s úrokovou sazbou například pouhé dvě procenta.
- Úroky z prodlení a smluvní pokuty
Dávejte si také pozor, zda-li a v jaké výši jsou stanoveny další příslušenství k půjčce – pokuty za neplacení a úroky z prodlení. Ty mohou být stanoveny smluvně či budou plynout ze zákona. Je proto na věřiteli, jestli je v případném prodlení po dlužníkovi vymáhat bude či ne. S pokutou je to to samé, ovšem s malým rozdílem – musí být sjednána ve smlouvě.